Brainstorming, Brainwriting

Brainstorming (burza nápadů) – původce A Osborn ji v 1953 využil jako metodu podněcování skupin k tvůrčímu myšlení. Hlavním smyslem brainstormingu je vyprodukovat co nejvíce nápadů a potom posoudit jejich užitečnost. Tyto nápady jsou pak východiskem pro další fáze a metody řešení daného problému. Počet účastníků bývá 7-12 a doba trvání 30-45 minut. Ve třídě se obvykle pracuje ve více skupinách a brainstorming může sloužit např. jako vstup do skupinové výuky, projektové výuky, diskusní metody, individuální výuky apod.

Pravidla brainstormingu:
1. Navrhované nápady se nekritizují. Budou posuzovány v další fázi.
2. Naprostá volnost v produkci nápadů – což předpokládá neformální, tvůrčí klima ve třídě.
3. Vyprodukování co nejvíce nápadů.
4. Každý návrh se musí zapsat na tabuli.
5. Inspirovat se při vytváření nových nápadů již vyprodukovanými a zapsanými nápady.

Postup brainstormingu:
1. Zopakujeme a napíšeme/ vyvěsíme pravidla brainstormingu. Rozdělíme žáky do skupin.
2. Napíšeme problém –zformulujeme jej jako výzvu spolu se žáky.
3. Produkce nápadů –strukturovaný postup (jeden žák po druhém)
     - nestrukturovaný postup (spontánní produkce).
4. Všechny nápady se zapisují.
5. Nechávají se „uležet“ – nepracuje se s nimi hned.
6. Nápady se hodnotí, posuzují podle určitých kritérií, třídí, uplatňuje se kritické myšlení.

Brainwriting je písemnou variantou brainstormingu, často individuální vytváření nápadů na list papíru, který koluje ve třídě/ skupině. Mohou se použít lepící lístečky, nelepit na tabuli a následně třídit nápady do skupin podle obsahové příbuznosti. Počet a někdy i kvalita nápadů je větší než u brainstormingu. Žáci při této metodě ztratí ostych a naučí se vytvářet různé varianty návrhů řešení problémů. Proto se brainwriting doporučuje použít před aplikací brainstormingu.