- vytváří stálé vnitřní prostředí
- přenos látek: živiny, kyslík, oxid uhličitý, odpadní látky, hormony, protilátky, termoregulace
- u jednoduchých organismů tekutiny jen mezi buňkami – zdlouhavé- vedlo k vytváření cévních systémů
TĚLNÍ TEKUTINY – buněčné (cytoplazma), mimobuněčné (tkáňový mok)
a) hydrolymfa - míza + voda
- soli , bílkoviny, améboidní buňky
- žahavci, ploštěnci, ostnokožci
b) hemolymfa (krvomíza) – větší množství bílkovin, některé jsou asimilační barviva
(schopnost přenosu dýchacích plynů), u neuzavřených oběhů
- amébocyty
- většina bezobratlých – členovci
c) tkáňový mok + lymfa + krev
tkáňový mok – tekutina bez buněk (výjmečně bílé krvinky)
lymfa – ve speciálních cévních útvarech, vzniká z tkáňového moku , obsahuje větší množství lymfocytů, mízní ústrojí se poprvé vyskytuje u paryb, je to otevřený systém ústící do cévní soustavy, důležitá role v obraně organismu
krev- obíhá v uzavřeném systému, skládá se z tekuté složky plazmy (voda, minerály, organické látky) a z krevních buněk (krvinky + krevní destičky)
Mízní ústrojí – orgán typický pro všechny obratlovce kromě kruhoústé (poprvé u paryb), důležitá role v obranyschopnosti organismu
Cévní ústrojí – uzavřené
Mízní – otevřené, ústí do krevní soustavy, jestliže je mízní soustava, pak tkáňový mok, mízy, krev – tvoří uzavřenou soustavu, přispívá k vytvoření vnitřní rovnováhy = homeostázy
1) Prvoci + houby + žahavci + žebernatci - cévní soustava se nevytváří
2) Ploštěnci – cévní soustava se vytváří jen u pásnic – 1 hřbetní + 2 postraní cévy- jsou propojeny postranními (okružními) cévkami, mají uzavřený systém bez srdce – tekutina se pohybuje tlakem při pohybu
3) Hlísti – živiny se pohybují pomocí svaloviny , cévní soustava není vytvořena, i u většiny ploštěnek
4) Měkkýši – cévní soustava otevřená, krvemíza – někby vytváří až 50% objemu těla, u hlavonožců 5%, obsahuje barvivo hemocyanin (nosič Cu),
centrum soustavy vytváří tepenné srdce, které leží za dýchacími orgány a prochází jím
okysličená krev, srdce má jednu komoru a 1-4 předsíně (souvisí s počtem žaber), je
uložené v osrdečníku (=vazivová blána), který je napojen na různě dokonalý systém
cév, okysličená tělní tekutina je vytlačována stlačením srdce do tělní dutiny (mimo
oběhový systém) , dochází k okysličení buněk (odkysličení tělní tekutiny), poté je
tekutina odsána systémem cév, odvedena do vlásečnic a okysličena v žábrech nebo
v plicích a opět putuje do srdce
u některých jsou pulsující žíly – „uzavřený systém“ – aktivně pumpují
hlavonožci – soustava téměř uzavřená skoro ke všem buňkám, lze regulovat
5) Kroužkovci – uzavřená cévní soustava , hřbetní a břišní céva – v každém článku jsou
Propojeny polokruhovými chodbičkami (cévkami), funkci srdce přebírá hřbetní céva – v každém článku je rozšířena, pohyb krve od hlavy k zadní části, u některých skupin mohou pulsovat i postranní cévky, oddělení krve (5%) a mízy (20% objemu těla)
6) Členovci – uzavřená cévní soustava – redukce systému jen na srdce – vzniká přeměnou hřbetní cévy , poměrně velké , po stranách srdce jsou štěrbiny – ostie- slouží k nasávání tělních tekutin – díky speciálním vazům (zkracování, prodlužování) , nasávání je pasivní (srdce ho neovlivňuje), redukce v návaznosti na DS pokud jsou žábra–rozvinutější cévní soustava , celý povrch těla – méně dokonalá
7) Ostnokožci – primitivní CS, vztah k ambulaklární soustavě – je otevřená , mají hybdolymfu , pohyb tekutin je pasivní
8) Pláštěnci – CS otevřená , srdce leží na břišní straně, NS na zádech , srdce je vakovité , 3 typy krevních buněk , speciální barvivo – hemovanadin
9) Bezlebeční – CS je uzavřená (dále už u vech), uspořádání cév je podobné jako u vyšších, krev je bezbarvá , nemají červené krvinky, kyslík se difůzí dostává do krve - v plazmě k buňce
10) Strunatci – uzavřená CS, tepny+ žíly + vlásečnice + srdce (cor)=rozšířenina největší tepny – je uložené v blanitém nebo chrupavčitém osrdečníku (pericardium), bývá trubicovité (nejjednodušší) – dochází k dalším úpravám (esovité prohýbání – spirálovité stáčení – vnitřní členění), u vodních obratlovců jím prochází jen krev odkysličená :
Rozděleno na 4 části: žilní splav (sinus venosus)
Předsíň (atrium cordis)
Komora (ventriculus cordis)
Srdeční násadec (conus arteriosus)
Žilní splav – tenkostěnný, hladká svalovina, u vodních obratlovců, přetrvává u obojživelníků, vstupují do něj všechny žíly mimo plicních
Srdeční násadec – obojživelníci + vodní , u kostnatých ryb je zredukován, je nahrazován tepenným násadcem
S přechodem k suchozemským je trend oddělovat okysličenou a odkysličenou krev
Srdce se v průběhu přechodu na souš podélně dělí – oddělení okysličené a odkysličené
Systém tepen
Vodní obratlovci – břišní aorta a stdce – z ní vystupují hřbetní tepny - u bezčelistnatých 7-14 párů, čelistnatci původně 6- přeměna nebo zánik, každá žaberní tepnamá přívodní (z břišní) a odvodní část (vchází do 2 větví hřbetní aorty –spojují se), odvodní žaberní tepny vchází do dvou větví hřbetní aorty –2 větve se spojují nad srdcem v nepárovou břišní aortu, z hřbetní aorty jdou odbočky do hlavy – vnitřní krkavice, z břišní aorty odbočky do hlavy - vnější krkavice,- paryby, kostnaté ryby druhy se liší počtem žaberních tepen
Vývoj žaberních tepen u suchozemských obratlovců
6 párů:
1. a 2. Pár zaniká
3.pár se u všech obratlovců mění v krkavice – propojení s hlavou, u některých šupinatých plazů zůstává propojení prostřednictvím ductus caroticus – u plazů a savců se krkavice napojuje na břišní aortu, u ptáků a savců žádné propojení
4.pár – u obojživelníků zachovaný – vystupuje se srdečního nástavce, u ptáků zaniká levá část aorty – zůstává pravá, u savců je zachována jen levá aorta
5.pár – jen u obojživelníků, jinak mizí
6.pár – už u dvojdyšných ryb se mění v plicní tepny, které u obojživelníků vystupují ze srdečního nástavce, u plazů jsou plicní tepny spojeny s aortou, 6.pár se napojuje přímo na pravou komoru
Žádné komentáře:
Okomentovat