Začátek – primordiální gonocyty z nich se vytváří oogonie (malé buňky s velkými jádry). U plazů, ptáků a savců se už během zárodečného vývoje oogonie mění mitózou na oocyty 1. řádu. Takto jsou uchovány až do pohlavní zralosti. Pak se postupně až 10 000x zvětší, potom meiotickým dělením vznikají oocyty 2. řádu a buňka pólová. Oocyty 2. řádu vstupují do druhého zracího dělení a vzniká ootida a buňka pólová a z první buňky pólové vznikají další 2 buňky pólové (využívají se pro výživu), ootida se mění na zralé vajíčko
Typy vajíček –
Liší se tím jakým způsobem se do vajíček ukládají zásobní látky, ty jsou uloženy ve žloutku (žloutek obsahuje zásobní látky, které vyživují vyvíjející se zárodek – zrna vitelinu, nukleové kyseliny, bílkoviny, tuky), na žloutku vzniká animální ( budoucí zárodek) a vegetativní pól (výživa – soustředěn žloutek)
a) holoblastická vajíčka – buď málo žloutku nebo jsou úplně bez něho
i) alecitální – nemají vúbec žloutek
ii) izolecitální – málo žloutku, volně rozptýlen v cytoplazmě
iii) heterolecitální – málo žloutku, ale typické pólové rozlišení (vegetativní, animální pól)
b) meroblastická (polylecitální) – hodně žloutku
i) telolecitální – animální pól je malý,zatlačen zbytkem vajíčka tvořeného žloutkem (ptáci)
ii) centrolecitální – žloutek je pod povrchem vajíčka a jádro je ve středu (hmyz)
Vaječné obaly – mimo tělo matky
a) primární obaly – vylučovány vlastním oocytem, pružné membrány (žloutková blána – ptačí, žíhaná blána – savčí)
b) sekundární obaly – vznikají činností buněk orgánů , ve kterých se vajíčka vyvíjí, např. chorion (chitinózní obal vajíček hmyzu)
c) terciální obaly – vznikají až po oplození, činností přídatných žláz v pohlavních orgánech (skořápky, kožovité blány, bílek,..)
Žádné komentáře:
Okomentovat